Šusťáček
Milí čtenáři.
Když jsme si spolu v minulém, musím poznamenali, už v loňském čísle povídali o Adventu a Vánocích, nebo jeden z nás netušil, že se jiskřivého sněhu či mrazu nedočkáme. Příroda se dělá co se týče použití a na kalendář nehledí. Bylo to stejné i dříve, když jsem měl tendenci říkat, že takové počasí nepamatujeme, že by to bylo mírné zimy a chladná léta či naopak. Mohu vás ubezpečit, že skutečně byly. Pouze pro lidi, kteří si myslí, že je to všechno, co se děje, jsou to věci, které se odkládají do truhláře zapomnění a zůstávají vzpomínky pouze na skutečné extrémy a neobvyklosti. A od toho jsou kroniky, aby se oživily vzpomínky na to co jsme prožili. Opět jsem zalistovala kronikou a vzpomněla na přelomu roku 1978-79, kdy na Silvestra přišel nečekaně prudký teplotní zvrat. Při četbě jsem si připravila i naše vybavení s prudkým ochlazením. Věřím, že na tom bude stejně. Tak tedy Silvestr 1978,
Na Silvestra 31.prosince 1978 bylo krásně, 14C teplo, osedlal jsem kolo a jel jsem do Kdanic popřát kamarádu kronikáři k Novému roku. Nastrojil jsem se na lehko, šusťák, klobouček, rukavice nebyly potřeba. Vedli jsme po přečtení, ve čtyřech hodinách odpoledne se obloha zatemnila. Nastartoval jsem svůj dopravní prostředek a ujíždím k domovu. Předešlý měrný oblouk, provázaný větrem, který se srazila z kola a klobouku. A teď nastalo veliké utrpení na cestě pěšky ve které jsem byl nucen pokračovat, Velká sněhová bouře zuřila, zavázala mi cestu a na krok vidět nebylo. Já bez přikrývky hlavy jsem se brodil z příkopu do příkopu a zase se do toho, že jsem se zeptal: „Pane Bože dej mi sílu“. Teprve v šest hodin večer jsem našel dveře domova, án ,án,,,,,,,, ,án,, Hledal jsem se na teploměr, který ukazoval 21C pod nulou. Tak jsem se o tom, že jsem se zhroutil a byl jsem zmrzlý.
Tak vidíte, příroda a náklonnost se stále zahalí a mrznoucí sníh Letos se jistě dočkáme i když třeba až do velikonocích.
Pro mladší generátory uvádějí, že „šusťáček“ je tenký plášť. V současné době se srovnávají s pracovními ochrannými pomůckami, užitými pracovníky v zemědělství a stavebnictví. Patřil do šatníku mužů, žen i dětí, zpravidla barvy tmavomodré, šedé či černé. Později se začnou vyrábět tyto látky v širokém spektru barev, dokonce i kostkované, pruhované apod. Byly oblíbený materiálem na dětské oteplovačky a bundy. Šikovné maminky z nich dokázaly ušít pestrobarevné obleky a šedou uniformitu zmizela. V konfekci barevnost stále pokulhávala. Šilo se podle časopisu Burda, jeho součásti byly i střihové přílohy. Tolik k dnes už neznámému pojmu „šusťáček“.
Marie Šimůnková, kronikářka Vesec.