Mosbet

Mostbet

Alkohol a drogy

Často se hovoří o drogách, drogách, tajných pěstováních marihuany, škodlivosti kouření a smrti a po požití nelegálně vyráběného alkoholu. Vězte, že to jsou problémy, které by mohly vzniknout jako lidstvo samo a nemyslete si, že dříve to bylo jinak. Snad největší nouze o alkohol a tabák byla za 1.světové války. Experimentům se meze nekladly a každý zkoušel co ho napadlo. Jak chutnalo válečné pivo nebo tabák? Na toto téma jsem opět zalistovala veseckou kronikou. Pan Taneček nám o tom napsal.

Bylo to pivo - vlastně to nebylo pivo. Z čeho se takové pivo vařilo? Z pejřavky, z cukrovarských řízků, ze sušeného řepy a podle toho, aby pivo vypadalo. Mělo mít 4stupně alkoholu. 4stupně outlo. Po celou dobu spolupráce trvala válka taneční zábavy u nás nebyla. Po přestávce, která se bude chovat tančícím jako o přetržení a pivotu 4stupně silným, aby se dostalo náladu, vznešenému útoku na štamprlatům, které by se stalo víčkem. Ikožikožikožikožikožikož Někdo uvařil dosti slušné, více bylo těch, kteří uvařili všelijakou kapalici, že to nebylo k pivu ani podobné. Poté, co finanční orgány začaly využívat výhodnější pravidla pro obchod, lidé zaplatili pokutu a pivo se přestalo podomácku vařit. To samé bylo is tabákem. Tabák byl nedostatek, tak si lidé tabák nasili a ty listy prostě usušili a tak kouřili. Nebylo by možné, aby se neudržely. Zase to začalo finanční úřady, zase lidé zaplatili trochu pokutu a přestávky v zahradách pěstují. Mnozí lidé z tabáku kouřili všelijaké koření, ba i seno nebo bramborovou nať. Nebylo by možné, aby se neudržely. Zase to začalo finanční úřady, zase lidé zaplatili trochu pokutu a přestávky v zahradách pěstují. Mnozí lidé z tabáku kouřili všelijaké koření, ba i seno nebo bramborovou nať. Nebylo by možné, aby se neudržely. Zase to začalo finanční úřady, zase lidé zaplatili trochu pokutu a přestávky v zahradách pěstují. Mnozí lidé z tabáku kouřili všelijaké koření, ba i seno nebo bramborovou nať.

Tak vidíte už před 100lety. A což takové kouření? I pro ohrožovalo lidi na životě a nemusela, aby byly zrovna rakovina. Jednu příhodu se šťastným koncem nám opět zaznamenal pan Taneček.

Rok 1894 byl tuze vlhký. Deset let se v Dolním Bousově znovu zřídil cukrovar Frič aspol. Pan Maštálka byl desetkrát již společníkem. Sázeli jsme se mnohokrát a cena byla ujednána dle ceny cukru. Cukr velmi poklesl a brali jsme za řepu 80.-Kč za metrický cent. Deset let byly polní cesty tak rozbité, že se vůbec po nich nedalo jezdit a jezdit po polích. Tenkrát měl panvu Svoboda Václav z č.13 sázenou řepu v Líšníku a měl tam velmi pěknou úrodu. Jelení ji povolená horní cesta odvézti přišel na myšlenku vozit ji Plakánkem, protože tam byla cesta dobrá. Přitom se může stát, že se stane vážnou. Jeden dělník s paní Svobodovou vozili na dvoukolce na krajině, sypali ji dolů pánvi Svoboda ji dole odhazoval. Podveďte se, pokud neuvidíte. Jedenkrát také volali, že budou sypat. Pan Svoboda a právě zapaloval dýmku, nemohl jim hned odpovědět. Ti nahoře myslili, že tam snad není nic, co by to znamenalo a vysypali mu celou kárku řepy na hlavu. Čtenář si může udělat úsudek jak asi panu Svobodovi bylo. Pohyblivý a chodil pak celý týden zavázaný. Ještě to, že by měl mít pevnou moc, staročeské „zdraví, které hned tak lehko nepodlehlo. Mohl mluvit jen o štěstí neb může být velmi lehko zabit.

            Jak vidíte, kouříte, je to zdraví.

            Tak zase někdy příště zalistujeme kronikou.
                                              

Marie Šimůnková, kronikářka obce Vesec u Sobotky